CVČ: Zveme na besedu o umělé inteligenci

Srdečně zveme širokou veřejnost na besedu o AI. Beseda se uskuteční v CVČ v úterý dne 9. 12. od 16 hodin a povede ji Slavoj Raszka. Vstup je zdarma. 

Umělá inteligence – hrozba, nebo výzva?

Vážení spoluobčané Hrádku,

v březnu letošního roku jsem měl besedu pro seniory v Hrádku na téma Umělé inteligence.

Byl jsem mile překvapen, jak je to zajímalo, kolik měli dotazů a také, že v této oblast určitě nebyli mimo, jak se seniorům podsouvá.  Naopak měl jsem pocit, že naši senioři se o moderní technologie zajímají a používají je. Jelikož je o toto téma čím dál větší zájem, přednáším ho na různých místech, a to hlavně na základních a středních školách. Proto jsem se dohodl s vedením obce, že tuto besedu uspořádáme i pro hrádeckou veřejnost.

O umělé inteligenci dnes slyšíme na každém kroku. Jedni jsou z ní nadšení, někdy až nerozumně – věří, že vyřeší všechny problémy lidstva. Druzí naopak cítí obavy a mají strach, že AI nahradí lidskou práci, zničí soukromí, a nakonec se vymkne kontrole. Skutečnost je ale střízlivější. Umělá inteligence není ani spasitel, ani nepřítel. Je to nástroj, který odráží to, jak s ním budeme zacházet.

Mnozí se obávají, že stroje připraví tisíce lidí o zaměstnání, nebo že nás budou jednou sledovat a rozhodovat za nás. Na druhé straně je fascinace, jak rychle dokáže AI napsat text, vytvořit obrázek nebo poradit s problémem. Strach i nadšení mají své místo, ale klíčová otázka zní: co s AI uděláme my lidé?

Jak umělá inteligence vznikla

První pokusy o stroje, které by napodobovaly lidské myšlení, se objevily už v polovině 20. století. A právě tehdy, v roce 1956, zazněl poprvé i název Artificial Intelligence (v češtině „Umělá inteligence“), zkráceně AI. Tento pojem se ujal a zůstal s námi dodnes. Jenže samotný název je vlastně dost matoucí. Navozuje dojem, že stroje mají opravdovou inteligenci, myšlení nebo vědomí – což není pravda. AI nic necítí, nemá svědomí, pouze počítá a předpovídá.

Možná by tedy bylo poctivější používat jiný název, který by lépe vystihoval, o co jde. Například: Umělá předpověď, Strojové učení, Datová inteligence.

Skutečný průlom pro běžné lidi ale přišel až mnohem později, v roce 2022, kdy společnost OpenAI zpřístupnila ChatGPT. Najednou měl každý možnost mluvit s počítačem téměř jako s člověkem – a viděl, že AI dokáže psát texty, vysvětlovat složité věci a tvořit obsah, který dříve zvládal jen člověk. Nejenom to, mohl generovat obrázky a nakonec i hudbu.

Co nám AI přináší

Než vyjmenujeme přínosy, je třeba říci: umělá inteligence sama nemyslí. Nemá vědomí, svědomí ani city. Nemůže se urazit, ani mít vlastní názor. Funguje tak, že na základě obrovského množství dat pouze předpovídá, co je nejpravděpodobnější nebo nejvhodnější odpověď. I když to může působit „inteligentně“, stále jde o výpočet.

A právě v tom je její síla:

- Medicína – pomáhá lékařům rozpoznat nemoci, navrhovat léčbu a vyhodnocovat snímky.

- Průmysl a výroba – zlepšuje procesy, snižuje náklady a šetří energii.

- Doprava – podílí se na vývoji samořiditelných aut a chytré logistiky.

- Školství – přináší nové formy výuky a možnost přizpůsobit vzdělávání jednotlivcům.

- Komunikace a média – překládá, píše, tvoří hudbu či obrazy a otevírá prostor pro kreativitu.

- Každodenní život – pomáhá nám plánovat cesty, filtrovat poštu, nakupovat nebo hledat zábavu.

- Velké jazykové modely – typ AI, který je trénován na obrovském množství textů. Díky tomu dokáže vysvětlovat složité věci lidsky srozumitelným jazykem a vést plynulý rozhovor.

Na co si musíme dát pozor

AI sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Je to jen nástroj. Nebezpečné mohou být až naše vlastní rozhodnutí. Pokud ji používáme nezodpovědně, může posilovat předsudky, nahrazovat pracovní místa nebo šířit falešné informace. V rukou moudrých lidí ale dokáže pomáhat a přinášet užitek.

Nebezpečí a hrozby

Hrozí, že AI získá příliš velkou moc v rukou několika firem či států, nebo že zákony nebudou stíhat její rychlý rozvoj. Pokud se budeme slepě spoléhat, že AI vyřeší všechny problémy za nás, můžeme ztratit kontrolu nad světem, který jsme sami vytvořili.

Nakonec je ale vždy potřeba připomenout: za tím vším stojí člověk. Technologie sama není hrozbou, hrozbou je její zneužití. Velkou výhodou našeho demokratického prostředí je, že existují pravidla a veřejná kontrola. V totalitních režimech je tomu jinak – například v Číně se AI používá k plošnému sledování obyvatel a k trestání těch, kteří nejsou „pohodlní“ pro stát. To jasně ukazuje, že rozhodující není samotná technologie, ale to, kdo a jak ji používá.

Výzva pro každého z nás

Umělá inteligence tady je a zůstane. Nemůžeme před ní utéct, ale můžeme se naučit s ní žít. Pokud k ní budeme přistupovat s rozumem, může být naším pomocníkem. Pokud podlehneme strachu nebo lhostejnosti, může se obrátit proti nám. Je na každém z nás, abychom ji využili ku prospěchu člověka i celé společnosti.

Na závěr vás chceme pozvat na besedu o umělé inteligenci, kde se podíváme blíže na to, jak vznikla, co umí, co nám dává a co nám může vzít. Budeme hledat cestu, jak s ní žít moudře a bezpečně.

Slavoj Raszka

lektor projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci

lektor preventivní organizace Acet v ČR